Římskokatolická farnost Český Brod

Z historie farnosti

Osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do 12. století jako zastávka dálkového obchodu na místě brodu, vzdáleného den cesty od Prahy, Kouřimi i Kolína. Nad tímto brodem založil na tzv. „Trstěnické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou) pražský biskup Jan I. (1134 – 39) celnici a trhovou osadu s románským kostelem sv. Gotharda (podle staré místní tradice se tak stalo roku 1136), pro nějž získal část ostatků tohoto bavorského světce. V této době tedy začíná místní farní správa, ovšem jméno prvního faráře – Ondřeje (I.) – máme až z roku 1361.

Krátce po vypuknutí husitské revoluce dobyli město v dubnu 1421 husité a v místním kostele upálili zdejšího faráře i s dalšími 18 kněžími a s místními katolickými měšťany, kteří se odmítli zříci svého vyznání. Po husitských válkách zde již – až na jednu výjimku – působili jen utrakvističtí faráři, od 16. století pak luteránští (v této době působily při kostele dokonce dvě literátská bratrstva – latinské a české). Po bitvě na Bílé hoře byla duchovní správa v rámci rekatolizace opět navrácena katolické církvi – dokonce byla zdejší fara povýšena na sídelní děkanství - ovšem bez patřičného hmotného zajištění, a tak se po roce 1627 zdejší administrátoři velmi rychle střídají (mezi lety 1627-1639 se zde vystřídalo osm kněží) a navíc spravují území mnoha neobsazených okolních farností (dočasně byly z okolních far obsazeny v 50. letech krátce Vitice, Přistoupim a Skramníky).

Teprve roku 1730 byly od zdejší správy odděleny Tismice, čímž příjmy místního děkana poklesly natolik, že kněz Jindřich Antoni musel šest let šetřit na předepsaný poplatek k instalaci za děkana. V této době se také prosadil zvyk konat na sv. Gotharda procesí do Č. Brodu z dalekého okolí i desítek kilometrů a roku 1746 byl ve městě založen kapucínský klášter sv. Máří Magdaleny (zrušen 1781). V 18. a v 19. století byly postupně obsazeny všechny okolní farnosti a do období začínajícího 20. století vstupovala místní církev velmi silná (z 33.575 obyvatel českobrodského vikariátu bylo roku 1905 32.231 římským katolíků a jen 5 osob bylo bez vyznání), ovšem období rozkolu církve ve 20. letech 20. století a období komunistického útlaku způsobilo značný personální úbytek a během 80. a 90. let navíc postupně vymírají okolní kněží, jejichž místa už nebyla obsazena a místní děkan P. Jaroslav Vystrčil se tak stává vícenásobným administrátorem těchto far (Lstiboř, Tismice, Poříčany, Štolmíř, Kounice, Rostoklaty, Přistoupim a Černíky) a v současnosti spravuje P. Kocian 9 kostelů. Podle rozhodnutí pražského arcibiskupství bylo s účinností od 1. července 1994 zrušeno zdejší sídelní děkanství a Český Brod zůstal farností. Poslední výrazná změna nastala 1. lednem 2005, kdy byly administrativně okolní farnosti sloučeny s farností Český Brod a okolní kostely byly podřízeny děkanskému chrámu sv. Gotharda jako filiální.

Podrobnější a především chronologické usporádání vývoje farnosti naleznete zde.

Všechna práva vyhrazena. Žádné části stránek, vlastní obsah a text či vlastní grafika nemůžou být duplikovány, reprodukovány, redistribuovány nebo použity bez výhradního souhlasu autora.
© Copyright 2008 - 2010 Římskokatolická farnost Český Brod
Optimalizováno pro IE 7, Opera 9, Firefox 3.6.8

Valid XHTML 1.0 Transitional Valid CSS!