© Copyright 2008 - 2010 Římskokatolická farnost Český Brod
Optimalizováno pro IE 7, Opera 9, Firefox 3.6.8
Původní jednolodní románský kostelík nechal kolem roku 1135 vystavět pražský biskup Jan I. Před polovinou 14. století byla z iniciativy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zahájena výstavba nové trojlodní baziliky s dvojvěžovým průčelím. První stavební fáze spočívala ve vybudování protáhlého polygonálního presbytáře se třemi poli žebrových kleneb na válcových konzolových příporách, který se připojil k jižnímu boku původní svatyně, přeměněné na sakristii. Ještě za života Arnošta z Pardubic bylo založeno bazilikální trojlodí, rozdělené třemi páry hrotitých mezilodních arkád na osmibokých pilířích. Výstavba lodi se protáhla až do období episkolátu Jana z Jenštejna, za něhož bylo dokončeno v letech 1397 - 1402 západní dvouvěžové průčelí. Na dokončení stavby kostela se nepochybně podílela arrasovská stavební huť, která v té době na Kolínsku působila. V roce 1421 kostel výrazně poškodil požár založený husity, následně byl kostel pozdně goticky opraven do roku 1500. Další oprava proběhla v roce 1613 v renesančním stylu, pod vedením blíže neznámého českobrodského stavitele Honse Vayse (?). Během této opravy bylo nově zaklenuto trojlodí, jinak ale byla ještě respektována původní gotická trojlodní stavba s dvouvěžovým průčelím, která byla setřena až při pronikavé barokní přestavbě v letech 1765 - 1772 pod vedením Jana Josefa Wircha. Při barokní přestavbě byly mimo jiné sneseny gotické věže do výšky lodi a bylo vybudováno nové průčelí s jednou věží nad jeho středem, které jako kulisa zakrývá původní gotické průčelí. Kostel byl dále upraven v roce 1912 podle plánů architekta Fr. Mikše, v roce 1935 a naposledy v letech 1992 - 1994.
Z původního románského kostela se dochovalo kompletní zdivo lodě z pískovcových kvádrů, dnešní sakristie při severním boku presbytáře, se zazděným portálkem na původní tribunu (objevený při opravě kostela v roce 1992).
V roce 2009 byly nově zrestaurovány varhany. Chystá se další oprava opadávající omítky na věži a úpravy interiéru. Pravidelné bohoslužby se konají každý den kromě pondělí.
Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1364. Upraven byl po roce 1714 nákladem Kateřiny Zuzany Schofmannové z Ješetic. Do dnešní pozdně barokní podoby byl radikálně přestavěn v letech 1769 - 1770.
Pravidelná mše svatá jednou měsíčně, v sobotu od 17.30, vždy před druhou nedělí v měsíci.
Původně pozdně románský kostel Nalezení sv. Kříže pochází z pol.13.stol. V pol.14.stol. byl přestavěn goticky. V roce 1722 byl zbarokizován a rozšířen o loď, k niž byla roku 1843 přistavěna nízká věž.
Pravidelná bohoslužba slova každou třetí neděli v měsíci od 18.00; v září poutní mše svatá.
Farní kostel je v Kounicích poprvé připomínán ve 14. století, přestavěn byl v 16. století a v letech 1622 - 1761 je uváděn pouze jako filiální. Podle zachovalých pozůstatků vrcholně barokního mobiliáře byl v 1. čtvrtině 18. století z iniciativy hraběte Václava Morzina vybaven neobyčejně cennými díly z dilny Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Na počátku 19. století byl kostel až na věž zbořen. K věži byla v letech 1834 - 1836 přistavěna empírová loď podle návrhu Ing. M. Čermáka.
V roce 2008 byla dokončena generální oprava. Mše svatá pravidelně jednou měsíčně v sobotu od 17.30, vždy před čtvrtou nedělí v měsíci.
Původně středověký farní kostel, doložený již v roce 1352, byl v roce 1747 nahrazen dnešní pozdně barokní novostavbou. Vybavení kostela je soudobé s novostavbou, tedy z poloviny 18. století. Z původního kostela se dochovala cínová křtitelnice z roku 1551.
Pravidelná mše svatá v sobotu před první a pátou nedělí v měsíci, od 17.30.
První zmínka o obci je z roku 1295, gotický kostel je však doložený až v roce 1358. Ten byl ale v pol. 18. století zbořen a na jeho místě vystavěn po roce 1750 zcela nový, pozdně barokní kostel podle plánu T. V. Budila za patronace kněžny Marie Terezie Savojské. Stavba chátrá a je staticky narušena, nejsou prostředky na její rekonstrukci.
V září poutní mše svatá.
Vzniklo Občanské sdružení na opravu kostela sv. Václava v Přistoupimi.
Původní středověký kostel je písemně doložený již ve druhé polovině 14. století, upraven byl renesančně kolem roku 1590. Jeho dnešní podobu však určila radikální raně barokní přestavba, k níž podle dochovaných záznamů došlo v letech 1694 - 1695 z iniciativy tehdejšího patrona, svatovítské kapituly v Praze. Tento údaj potvrzuje i nápis na zachovalé pamětní desce v presbytáři, připomínající vysvěcení kostela titulárním milevitánským biskupem Janem Dlouhovesským z Dlouhé Vsi dne 24. srpna roku 1695. Datum dokončení přestavby nepřímo dokazují i záznamy v zachovalých zádušních účtech, popisující postupné vybavování kostela novým mobiliářem v letech 1696 - 1718. Do dnešní doby se však kostel nezachoval v původní podobě. V roce 1869 byla uskutečněna rozsáhlejší oprava, která měla napravit vážné statické poruchy, zjištěné již vzápětí po dokončení barokní přestavby na počátku 18. století.
Pravidelná bohoslužba každou neděli od 8.00.
Výrazný barokní kostel*** vystavěný v letech 1710 - 50 na místě středověké svatyně, která je doložena v první polovině 14. století. Autorem původního projektu současné stavby je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů, František Maxmilián Kaňka (projekt má totiž shodné motivy jako Kaňkův kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře nebo kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem). Z důvodu nedostatku financí však byla stavba realizována v neúplné a pozměněné verzi, jejímž autorem byl zřejmě oblíbený lichtenštejský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Dostavbu provedl říčanský stavitel Kristiánem Minedim, v roce 1723 se s ním na poměrně dlouho se vlekoucí stavbě podílel stavitel Jan Kalhota z Plaňan. Stavbu kostela rozhodujícím způsobem financoval majitel černokosteleckého panství, Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Stavba postupně chátrá, nejsou prostředky na její rekonstrukci.
Poutní mše svatá v říjnu.
Unikátní románský kostel bazilikálního typu z konce 12. století, který se dodnes dochoval v téměř neporušeném stavu. Drobné úpravy proběhly na přelomu 15. a 16. století, po roce 1700 vzniklo točitého schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. V roce 1755 pak byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie, čímž se stavební vývoj baziliky uzavřel.
V roce 2010 proběhla rozsáhlá rekonstrukce financovaná ze zdrojů EU. Mše svatá v sobotu před 3. nedělí v měsíci v 17.30; 2. a 4. pondělí v měsíci v 17.30 bohoslužba slova.
Původně gotický kostel, poprvé připomínaný v polovině 14. století, byl renesančně přestavěn v letech 1614 - 1618 nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic. K drobným úpravám docházelo však již i dříve, což dokládá dochovaná kamenná kazatelna z roku 1574. Během renesanční přestavby byla upravena hranolová věž a vybudována hudební kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád. Dnešní podobu kostela určila až raně barokní přestavba.
V roce 2007 byl kostel předán do majetku obce Rostoklaty. V současné době probíhá rekonstrukce. Bohoslužby se nekonají.