Římskokatolická farnost Český Brod

Mapa farnosti

Kostely farnosti - podrobně

Český Brod: farní kostel sv. Gotharda

Původní jednolodní románský kostelík nechal kolem roku 1135 vystavět pražský biskup Jan I. Před polovinou 14. století byla z iniciativy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zahájena výstavba nové trojlodní baziliky s dvojvěžovým průčelím. První stavební fáze spočívala ve vybudování protáhlého polygonálního presbytáře se třemi poli žebrových kleneb na válcových konzolových příporách, který se připojil k jižnímu boku původní svatyně, přeměněné na sakristii. Ještě za života Arnošta z Pardubic bylo založeno bazilikální trojlodí, rozdělené třemi páry hrotitých mezilodních arkád na osmibokých pilířích. Výstavba lodi se protáhla až do období episkolátu Jana z Jenštejna, za něhož bylo dokončeno v letech 1397 - 1402 západní dvouvěžové průčelí. Na dokončení stavby kostela se nepochybně podílela arrasovská stavební huť, která v té době na Kolínsku působila. V roce 1421 kostel výrazně poškodil požár založený husity, následně byl kostel pozdně goticky opraven do roku 1500. Další oprava proběhla v roce 1613 v renesančním stylu, pod vedením blíže neznámého českobrodského stavitele Honse Vayse (?). Během této opravy bylo nově zaklenuto trojlodí, jinak ale byla ještě respektována původní gotická trojlodní stavba s dvouvěžovým průčelím, která byla setřena až při pronikavé barokní přestavbě v letech 1765 - 1772 pod vedením Jana Josefa Wircha. Při barokní přestavbě byly mimo jiné sneseny gotické věže do výšky lodi a bylo vybudováno nové průčelí s jednou věží nad jeho středem, které jako kulisa zakrývá původní gotické průčelí. Kostel byl dále upraven v roce 1912 podle plánů architekta Fr. Mikše, v roce 1935 a naposledy v letech 1992 - 1994.

Z původního románského kostela se dochovalo kompletní zdivo lodě z pískovcových kvádrů, dnešní sakristie při severním boku presbytáře, se zazděným portálkem na původní tribunu (objevený při opravě kostela v roce 1992).

V roce 2009 byly nově zrestaurovány varhany. Chystá se další oprava opadávající omítky na věži a úpravy interiéru. Pravidelné bohoslužby se konají každý den kromě pondělí.

Bylany: kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1364. Upraven byl po roce 1714 nákladem Kateřiny Zuzany Schofmannové z Ješetic. Do dnešní pozdně barokní podoby byl radikálně přestavěn v letech 1769 - 1770.

Pravidelná mše svatá jednou měsíčně, v sobotu od 17.30, vždy před druhou nedělí v měsíci.

Bříství: kostel Nalezení Svatého Kříže

Původně pozdně románský kostel Nalezení sv. Kříže pochází z pol.13.stol. V pol.14.stol. byl přestavěn goticky. V roce 1722 byl zbarokizován a rozšířen o loď, k niž byla roku 1843 přistavěna nízká věž.

Pravidelná bohoslužba slova každou třetí neděli v měsíci od 18.00; v září poutní mše svatá.

Kounice: kostel sv. Jakuba Staršího

Farní kostel je v Kounicích poprvé připomínán ve 14. století, přestavěn byl v 16. století a v letech 1622 - 1761 je uváděn pouze jako filiální. Podle zachovalých pozůstatků vrcholně barokního mobiliáře byl v 1. čtvrtině 18. století z iniciativy hraběte Václava Morzina vybaven neobyčejně cennými díly z dilny Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Na počátku 19. století byl kostel až na věž zbořen. K věži byla v letech 1834 - 1836 přistavěna empírová loď podle návrhu Ing. M. Čermáka.

V roce 2008 byla dokončena generální oprava. Mše svatá pravidelně jednou měsíčně v sobotu od 17.30, vždy před čtvrtou nedělí v měsíci.

Lstiboř: kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně středověký farní kostel, doložený již v roce 1352, byl v roce 1747 nahrazen dnešní pozdně barokní novostavbou. Vybavení kostela je soudobé s novostavbou, tedy z poloviny 18. století. Z původního kostela se dochovala cínová křtitelnice z roku 1551.

Pravidelná mše svatá v sobotu před první a pátou nedělí v měsíci, od 17.30.

Poříčany: Kostel Narození Panny Marie

První zmínka o obci je z roku 1295, gotický kostel je však doložený až v roce 1358. Ten byl ale v pol. 18. století zbořen a na jeho místě vystavěn po roce 1750 zcela nový, pozdně barokní kostel podle plánu T. V. Budila za patronace kněžny Marie Terezie Savojské. Stavba chátrá a je staticky narušena, nejsou prostředky na její rekonstrukci.

V září poutní mše svatá.

Přistoupim: Kostel sv. Václava

Vzniklo Občanské sdružení na opravu kostela sv. Václava v Přistoupimi.

Původní středověký kostel je písemně doložený již ve druhé polovině 14. století, upraven byl renesančně kolem roku 1590. Jeho dnešní podobu však určila radikální raně barokní přestavba, k níž podle dochovaných záznamů došlo v letech 1694 - 1695 z iniciativy tehdejšího patrona, svatovítské kapituly v Praze. Tento údaj potvrzuje i nápis na zachovalé pamětní desce v presbytáři, připomínající vysvěcení kostela titulárním milevitánským biskupem Janem Dlouhovesským z Dlouhé Vsi dne 24. srpna roku 1695. Datum dokončení přestavby nepřímo dokazují i záznamy v zachovalých zádušních účtech, popisující postupné vybavování kostela novým mobiliářem v letech 1696 - 1718. Do dnešní doby se však kostel nezachoval v původní podobě. V roce 1869 byla uskutečněna rozsáhlejší oprava, která měla napravit vážné statické poruchy, zjištěné již vzápětí po dokončení barokní přestavby na počátku 18. století.

Pravidelná bohoslužba každou neděli od 8.00.

Štolmíř: Kostel sv. Havla

Výrazný barokní kostel*** vystavěný v letech 1710 - 50 na místě středověké svatyně, která je doložena v první polovině 14. století. Autorem původního projektu současné stavby je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů, František Maxmilián Kaňka (projekt má totiž shodné motivy jako Kaňkův kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře nebo kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem). Z důvodu nedostatku financí však byla stavba realizována v neúplné a pozměněné verzi, jejímž autorem byl zřejmě oblíbený lichtenštejský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Dostavbu provedl říčanský stavitel Kristiánem Minedim, v roce 1723 se s ním na poměrně dlouho se vlekoucí stavbě podílel stavitel Jan Kalhota z Plaňan. Stavbu kostela rozhodujícím způsobem financoval majitel černokosteleckého panství, Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Stavba postupně chátrá, nejsou prostředky na její rekonstrukci.

Poutní mše svatá v říjnu.

Tismice: Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Unikátní románský kostel bazilikálního typu z konce 12. století, který se dodnes dochoval v téměř neporušeném stavu. Drobné úpravy proběhly na přelomu 15. a 16. století, po roce 1700 vzniklo točitého schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. V roce 1755 pak byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie, čímž se stavební vývoj baziliky uzavřel.

V roce 2010 proběhla rozsáhlá rekonstrukce financovaná ze zdrojů EU. Mše svatá v sobotu před 3. nedělí v měsíci v 17.30; 2. a 4. pondělí v měsíci v 17.30 bohoslužba slova.

Rostoklaty: Kostel sv. Martina

Původně gotický kostel, poprvé připomínaný v polovině 14. století, byl renesančně přestavěn v letech 1614 - 1618 nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic. K drobným úpravám docházelo však již i dříve, což dokládá dochovaná kamenná kazatelna z roku 1574. Během renesanční přestavby byla upravena hranolová věž a vybudována hudební kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád. Dnešní podobu kostela určila až raně barokní přestavba.

V roce 2007 byl kostel předán do majetku obce Rostoklaty. V současné době probíhá rekonstrukce. Bohoslužby se nekonají.

Všechna práva vyhrazena. Žádné části stránek, vlastní obsah a text či vlastní grafika nemůžou být duplikovány, reprodukovány, redistribuovány nebo použity bez výhradního souhlasu autora.
© Copyright 2008 - 2010 Římskokatolická farnost Český Brod
Optimalizováno pro IE 7, Opera 9, Firefox 3.6.8

Valid XHTML 1.0 Transitional Valid CSS!